78LIBRO
feruore correptí hauerano perſo la uírtu de la ſua príſtína ſolídítate, alhora exuſte et ex
hauſte le lor forze ſi laſſano cõ lí patẽtí et uacuí foramí. Adũcha íl líquore ꝗ̃le e ĩ lo cor
po dí eſſa píetra, & lo aere qñ ſera exhauſto & extracto, & ĩ ſí hauera íl reſto del calor la-
tẽte, ĩtĩcto ĩ laꝗ̃ prímamẽte che íl foco ríeſca receue la forza, & ꝑlo penetrãte humore ín
le rarítate de lí foramí cõbolíſce. Et coſí refrígerato reíce íl feruor fora díl corpo de la cal
ce. Ma ꝑ ꝗ̃ſto dí ꝗ̃l peſo lí ſaſſí ſono ĩtropoſítí ĩ la fornace, qñ ſí cauano fora, nõ pono re
ſpõdere a ꝗ̃llo peſo, ma qñ ſí extraheno, ꝗ̃lla medema magnítudíne ꝑmanẽte ꝑ lo exco-
cto líquore círca la terza ꝑte eſſer dímínuítí del peſo ſí rítrouano. Adũcha qñ patẽtí ſo-
no lí foramí de ꝗ̃llí, & le rarítate, repíglíano ín ſe la míſtíone de la arena, & coſí ſe cohere
ſceno, & ſíccandoſí con lí cementí ſí cõíungeno, & effíceno la ſolídítate de le ſtructure.
hauſte le lor forze ſi laſſano cõ lí patẽtí et uacuí foramí. Adũcha íl líquore ꝗ̃le e ĩ lo cor
po dí eſſa píetra, & lo aere qñ ſera exhauſto & extracto, & ĩ ſí hauera íl reſto del calor la-
tẽte, ĩtĩcto ĩ laꝗ̃ prímamẽte che íl foco ríeſca receue la forza, & ꝑlo penetrãte humore ín
le rarítate de lí foramí cõbolíſce. Et coſí refrígerato reíce íl feruor fora díl corpo de la cal
ce. Ma ꝑ ꝗ̃ſto dí ꝗ̃l peſo lí ſaſſí ſono ĩtropoſítí ĩ la fornace, qñ ſí cauano fora, nõ pono re
ſpõdere a ꝗ̃llo peſo, ma qñ ſí extraheno, ꝗ̃lla medema magnítudíne ꝑmanẽte ꝑ lo exco-
cto líquore círca la terza ꝑte eſſer dímínuítí del peſo ſí rítrouano. Adũcha qñ patẽtí ſo-
no lí foramí de ꝗ̃llí, & le rarítate, repíglíano ín ſe la míſtíone de la arena, & coſí ſe cohere
ſceno, & ſíccandoſí con lí cementí ſí cõíungeno, & effíceno la ſolídítate de le ſtructure.
ANchora ſí e una generatíõe de poluere, ꝗ̃le fa naturalmẽte coſe mírãde, eſſa na-
ſce ĩ le regíõe Baíane, & ĩ lí cãpí de lí munícípalí Romaní, ꝗ̃lí ſono círca íl mõte
Veſuuío, ꝗ̃le poluere cõmíſta cõ la calce & píetre cemẽtícíe nõ ſolamẽte a lí altrí edífícíj
p̃ſta le fírmítate, ma ãchora le grã magnítudĩe ꝗ̃le ſí cõſtrueno ĩ mare ſotto laꝗ̃ fa che ſe
cõſolídano. Ma ꝗ̃ſto ſí uede farſe ꝑ ꝗ̃ſta ratíõe, che ſotto eſſí mõtí ſon le terre feruẽte, &
lí fõtí ſpeſſí ꝗ̃lí nõ ſeríano de tal ſorte ſe nõ haueſſeno ĩ lo baſſo lí maſſímí focí ardẽtí de
ſulfure, aut de alumíne, o uero de bítumíne. Adũcha totalmẽte íl ſoco & íl uapore dela
flãma dal tutto ꝑmanãdo & ardẽdo ꝑ le ĩteríore ueneha facto che eſſa terra deuenta le-
gíere. Et íuí ꝗ̃llo che naſce ſí e topho exugẽte, & ſenza líquor̃. Adũcha qñ tre coſe ꝑ cõ
ſímíle ratíõe ꝑ la uehemẽtía díl foco formate, come ſíano ꝑuenute í una míſtíõe, ſubíta
mẽte cõe hãno receputo lo líquor̃ ſí cõſtrígeno íſíema, & celeremẽte ĩdurate dal humor̃
ſí conſolídano, ne ꝗ̃lle le unde, ne ãchora la forza del aꝗ̃ le po díſſoluere. Ma lí ardorí eſ
ſereĩ ꝗ̃ſtí locí ãchora ꝗ̃ſta coſa íl po ĩdícare, ꝑ che ĩ lí mõtí de lí Cumaní & Baíaní ſon lo
cí excauatí ꝑ leſudatíõe, ĩ lí ꝗ̃lí íl feruído uapore naſcẽdo dal baſſo ꝑ la uehemẽtía díl fo
co ꝑfora eſſa terra, & ꝑ ꝗ̃lla díſcurrẽdo ĩ ꝗ̃ſtí locí naſce, & coſí fa le egregíe utílíta de le
ſudatíõe. Nõ mãcho ãchora ſí memora antíꝗ̃mẽte eſſer creſcíuto lí ardorí, & eſſer abũ-
datí ſotto íl mõte Veſuuío, & dopoí hauere cuomítato la flãma círca lí cãpí. Et ꝑ q̃ſto
íncẽdío adeſſo quella coſa che ſponga, o uero pomega põpeíana ſí chíama, ꝗ̃le ꝑ eſſere
excocta dí altra generatíõe de píetra reducta ĩ la ꝗ̃líta de ꝗ̃ſta generatíone eſſere ſí uede.
Ma ꝗ̃ſta generatíõe deſpõga che da íuí ſí caua, nõ naſce ĩ ogní locí, ſe nõ círca íl monte
Etna, & ĩ lí collí de Míſía, lí ꝗ̃lí da lí grecí κατακεκαυμένοι ſon nomĩatí, & coſí ſí ſono altre
propríeta de loci cõſímílí. Sí adũcha ĩ ꝗ̃ſtí locí lí feruẽtí fõtí de aꝗ̃ ſon trouatí, & ĩ lí mõ
tí excauatí lí calídí uaporí, & eſſí locí da lí antíꝗ ſe memorano ĩ lí cãpí hauere hauuto lí
puagãtí ardorí. Q ueſto ſí uede eſſer ſta certo ꝑ la uehemẽtía díl ſoco dal T opho & da
la terra (ſí cõe da la calce ín le fornace) coſí da ꝗ̃lle eſſer extracto íl líquore. Adũcha ſí da
le díſſímíle & díſparate coſe retracte, & ín una poſſanza cõgregate, la calída íeíuníta del
humore ſubito ſatíata cõ laꝗ̃ ĩ lí cõmuní corpí ꝑ íl latẽte calore ſí cõboleno, & uehemẽte
mẽte ꝗ̃lla fa cõſtrĩger̃, & celeremẽte píglíar̃ una uírtu de ſolídíta. R eſtara la deſíderatíõe
ꝑche coſí ſon ĩ Etruría lí ſpeſſí fõtí dí aꝗ̃ calída, ꝑche coſí, nõ ãchora íuí naſce la poluer̃,
da la ꝗ̃l ꝑ eſſa medema rõne ſotto laꝗ̃ la ſtructura ſí cõſolída. Et coſí a me e apparſo auã-
te che fuſſe deſíderato de ꝗ̃ſte coſe expõere ĩ ꝗ̃l mõ parẽo eſſer. Perche nõ ĩ ogní locí & re
gíõe ꝗ̃lle medeme generatíõe de terra, ne píetre naſcẽo, ma alcũe ſon terroſe, alcũe ſabu-
loſe, & ãche alcũe ſon glareoſe, ĩ altrí locí arenoſe, nõ dímẽo ĩ altrí locí ſon díuerſe, & dal
tutto đ díſſile & díſꝑata generatíõe, ſí cõe ĩ le uaríeta đ le regíõe le ꝗ̃líta ſon ẽtro la terra.
Ma ꝗ̃ſta coſa maxíme e lícíto a cõſíderar, ꝑche da ꝗ̃lla ꝑte che íl mõte Apẽníno le
ſce ĩ le regíõe Baíane, & ĩ lí cãpí de lí munícípalí Romaní, ꝗ̃lí ſono círca íl mõte
Veſuuío, ꝗ̃le poluere cõmíſta cõ la calce & píetre cemẽtícíe nõ ſolamẽte a lí altrí edífícíj
p̃ſta le fírmítate, ma ãchora le grã magnítudĩe ꝗ̃le ſí cõſtrueno ĩ mare ſotto laꝗ̃ fa che ſe
cõſolídano. Ma ꝗ̃ſto ſí uede farſe ꝑ ꝗ̃ſta ratíõe, che ſotto eſſí mõtí ſon le terre feruẽte, &
lí fõtí ſpeſſí ꝗ̃lí nõ ſeríano de tal ſorte ſe nõ haueſſeno ĩ lo baſſo lí maſſímí focí ardẽtí de
ſulfure, aut de alumíne, o uero de bítumíne. Adũcha totalmẽte íl ſoco & íl uapore dela
flãma dal tutto ꝑmanãdo & ardẽdo ꝑ le ĩteríore ueneha facto che eſſa terra deuenta le-
gíere. Et íuí ꝗ̃llo che naſce ſí e topho exugẽte, & ſenza líquor̃. Adũcha qñ tre coſe ꝑ cõ
ſímíle ratíõe ꝑ la uehemẽtía díl foco formate, come ſíano ꝑuenute í una míſtíõe, ſubíta
mẽte cõe hãno receputo lo líquor̃ ſí cõſtrígeno íſíema, & celeremẽte ĩdurate dal humor̃
ſí conſolídano, ne ꝗ̃lle le unde, ne ãchora la forza del aꝗ̃ le po díſſoluere. Ma lí ardorí eſ
ſereĩ ꝗ̃ſtí locí ãchora ꝗ̃ſta coſa íl po ĩdícare, ꝑ che ĩ lí mõtí de lí Cumaní & Baíaní ſon lo
cí excauatí ꝑ leſudatíõe, ĩ lí ꝗ̃lí íl feruído uapore naſcẽdo dal baſſo ꝑ la uehemẽtía díl fo
co ꝑfora eſſa terra, & ꝑ ꝗ̃lla díſcurrẽdo ĩ ꝗ̃ſtí locí naſce, & coſí fa le egregíe utílíta de le
ſudatíõe. Nõ mãcho ãchora ſí memora antíꝗ̃mẽte eſſer creſcíuto lí ardorí, & eſſer abũ-
datí ſotto íl mõte Veſuuío, & dopoí hauere cuomítato la flãma círca lí cãpí. Et ꝑ q̃ſto
íncẽdío adeſſo quella coſa che ſponga, o uero pomega põpeíana ſí chíama, ꝗ̃le ꝑ eſſere
excocta dí altra generatíõe de píetra reducta ĩ la ꝗ̃líta de ꝗ̃ſta generatíone eſſere ſí uede.
Ma ꝗ̃ſta generatíõe deſpõga che da íuí ſí caua, nõ naſce ĩ ogní locí, ſe nõ círca íl monte
Etna, & ĩ lí collí de Míſía, lí ꝗ̃lí da lí grecí κατακεκαυμένοι ſon nomĩatí, & coſí ſí ſono altre
propríeta de loci cõſímílí. Sí adũcha ĩ ꝗ̃ſtí locí lí feruẽtí fõtí de aꝗ̃ ſon trouatí, & ĩ lí mõ
tí excauatí lí calídí uaporí, & eſſí locí da lí antíꝗ ſe memorano ĩ lí cãpí hauere hauuto lí
puagãtí ardorí. Q ueſto ſí uede eſſer ſta certo ꝑ la uehemẽtía díl ſoco dal T opho & da
la terra (ſí cõe da la calce ín le fornace) coſí da ꝗ̃lle eſſer extracto íl líquore. Adũcha ſí da
le díſſímíle & díſparate coſe retracte, & ín una poſſanza cõgregate, la calída íeíuníta del
humore ſubito ſatíata cõ laꝗ̃ ĩ lí cõmuní corpí ꝑ íl latẽte calore ſí cõboleno, & uehemẽte
mẽte ꝗ̃lla fa cõſtrĩger̃, & celeremẽte píglíar̃ una uírtu de ſolídíta. R eſtara la deſíderatíõe
ꝑche coſí ſon ĩ Etruría lí ſpeſſí fõtí dí aꝗ̃ calída, ꝑche coſí, nõ ãchora íuí naſce la poluer̃,
da la ꝗ̃l ꝑ eſſa medema rõne ſotto laꝗ̃ la ſtructura ſí cõſolída. Et coſí a me e apparſo auã-
te che fuſſe deſíderato de ꝗ̃ſte coſe expõere ĩ ꝗ̃l mõ parẽo eſſer. Perche nõ ĩ ogní locí & re
gíõe ꝗ̃lle medeme generatíõe de terra, ne píetre naſcẽo, ma alcũe ſon terroſe, alcũe ſabu-
loſe, & ãche alcũe ſon glareoſe, ĩ altrí locí arenoſe, nõ dímẽo ĩ altrí locí ſon díuerſe, & dal
tutto đ díſſile & díſꝑata generatíõe, ſí cõe ĩ le uaríeta đ le regíõe le ꝗ̃líta ſon ẽtro la terra.
Ma ꝗ̃ſta coſa maxíme e lícíto a cõſíderar, ꝑche da ꝗ̃lla ꝑte che íl mõte Apẽníno le